Otevření dalšího parkovacího domu v Hradci Králové - tak trochu jiný přístup

Psal se rok 2007, když město Hradec Králové svěřilo parkování soukromé firmě. V té tobě to byl revoluční počin, neboť města v Česku houfně odcházela od provozování parkovacích systémů soukromými subjekty. Princip vztahu město – soukromá společnost byl zjednodušeně definován ve smyslu: my (město) Vám přenecháme právo provozovat parkování na dobu 30 let a Vy (soukromníku) vybudujete minimálně 1 000 nových parkovacích stání. V každých komunálních volbách byl systém atakován a byl předmětem předvolebních kampaní. Zpravidla v duchu hesla: vyženeme z Hradce Králové soukromníky, kteří na nás finančně tyjí.

Systém ale vydržel veškeré útoky a funguje. A město, provozovatel i občané mohou pomalu rekapitulovat, jak se parkování v Hradci Králové změnilo, neboť se pomalu ale jistě blíží polovina smluvního vztahu. Soukromník vybudoval parkovací systém a otevřel 2 parkovací domy – Katschnerka (500 parkovacích míst) a Jana Gayera (284 parkovací míst). Do splnění koncesního závazku tak zbývá 212 parkovacích míst. Pokud se podíváme do ceníku, zjistíme, že systém preferuje parkování v parkovacích domech, které je výrazně levnější než parkování na ulicích.

Když se otevíral nový parkovací dům Jana Gayera, byla to veliká sláva. Přijela televize, rozhlas i další média. Zúčastnilo se primátor a další zástupci města. Přijeli jsme i my za Českou parkovací asociaci. A protože jsme v Hradci Králové dlouho nebyli, byli jsme příjemně překvapení. Petr Váverka to popsal: „Konečně parkovací dům, u kterého se myslelo především na pozitivní stránky – pro uživatele i z hlediska provozu, než na limity norem a jejich nejlevnější provedení v praxi. Výsledkem je projekt, který umožňuje parkovat CNG i LPG vozům, je připraven i na elektromobily, nejsou zde zbytečné obrubníky, takže si řidiči neničí kola, je instalován přehledný navigační systém a nezapomnělo se ani na odvodnění. Pro posádky vozidel je zde k dispozici sociální zařízení včetně přebalovacího pultu pro děti. Dalším důležitým prvkem je cenotvorba, která umožní návštěvníkům parkovat v garážovém domě levněji než na ulici.“

A tak se nabízí zamyšlení. Opravdu jsou koncesní modely tak špatné? Když se pohlédneme po České republice, obtížně budeme hledat město, které by takto zásadně navýšilo parkovací kapacitu. Snad jen v Plzni najdeme obdobu, kdy se postavil parkovací dům Rychtářka a také podzemní garáže pod divadlem. Dohromady asi 600 parkovacích míst. Zpravidla totiž je ve městech odděleno pouliční parkování od hromadných garáží. Málokde najdeme systémové propojení. Většina nových hromadných garáží vzniká jako samostatné investiční záměry. Soukromé či veřejné. A města sice proklamují, že je moderní schovat auta pod zem, ale praktická opatření se vytrácejí. Je nutné, aby parkování na ulicích bylo vždy dražší než v garážích. A to pro všechny uživatele, nejen pro návštěvníky. Je nutné, aby se snižovala nabídka parkovacích míst na ulicích. Je nutné, aby se vyháněla špatně parkující auta z chodníků, křižovatek, přechodů pro chodce či zeleně. Jen tak se naše města budou moci stát příjemnými místy k životu.