Větší auta v městském prostoru

Je to pravda: v posledních desetiletích se auta neustále zvětšují. Jsou výkonnější, ale také větší a těžší.

Větší rozměry vozidel jsou zčásti dané vyššími nároky na bezpečnost a potřebou, aby se do nich vešlo více doplňků, příslušenství a vymožeností. Nicméně hlavní důvod, který za tímto jevem stojí, souvisí spíše se vztahem ve dvojici nabídka – poptávka: velká vozidla jsou z komerčního hlediska velmi úspěšná, ať už proto, že skýtají více využitelného prostoru, větší pocit bezpečí nebo se lépe vyhýbají fyzickým překážkám, a to i mimo rámec městského prostoru. Příkladem jsou terénní vozy, minivany a nejnovější koncepty vozů typu SUV a CUV. Zvětšila se i „normální“ auta. Nabídka malých a středně velkých vozidel neustále klesá.

Toto celkové zvětšování vozidel paradoxně není objektivně odůvodněno potřebami ani zvyklostmi uživatelů. Velká většina uživatelů větší auto než před dvaceti lety nepotřebuje. Obsazenost vozidel zůstává na stejné hodnotě 1,15 osoby na jedno používané vozidlo. Přitom auto z 95 % veškerého času stojí.

Vlastnosti související s výkonnostní, jako je spotřeba nebo hodnoty emisí, se díky inovacím v průběhu let neustále zlepšují. Porovnáme-li však za stejných podmínek dva moderní automobily, není pochyb o tom, že menší vozidlo spotřebuje méně paliva a vyprodukuje méně emisí než vozidlo větší. V zásadě je tomu tak díky menší hmotnosti a také díky nižšímu koeficientu odporu vzduchu.

Další skutečnost související se životním prostředím, kterou je nutno brát v úvahu globálně, je množství zdrojů, které se při výrobě automobilu spotřebují. Větší vůz má běžně větší hmotnost než malé auto, a v důsledku toho je na jeho výrobu potřeba více zdrojů a energie. Tyto úvahy platí stejně tak pro ekologicky čistá vozidla, jako jsou například elektromobily: čím větší, tím méně ekologický.

Města s nejhustší zástavbou a historickými centry – jako řada evropských měst – se při přizpůsobování svého veřejného prostoru široké škále požadovaných způsobů využití potýkají s problémy.

Jak auta rostou, jízdní pruhy se zužují a řízení je čím dál obtížnější. Místa k parkování se na ulici hledají čím dál hůř. Ve velmi úzkých ulicích mají velká auta ještě větší problémy, a ohrožují tak harmonické soužití s chodci.

Pokud jde o parkoviště, objevil se z hlediska prostoru i uživatelů závažný problém. Parkovací stání jsou čím dál užší a často je téměř nemožné v nich zaparkovat, nebo pokud se vám to podaří, nemůžete otevřít dveře a pohodlně vystoupit a nastoupit. Dopad zvětšování automobilů je nejlépe patrný právě u těchto zařízení. A protože všechna auta musí nakonec někde zaparkovat, je tato situace důvěrně známá všem řidičům. V důsledku toho si stěžují na příliš úzká parkovací stání. Je pravda, že co do nespokojenosti uživatelů je naše odvětví na prvním místě. Není toho ale příčinou.

Předpisy, které regulují minimální rozměry parkovacích stání, drží krok se zvětšováním automobilů, jenže auta se zvětšují neustále, a tím pádem se musí neustále zvětšovat i parkovací stání. Například parkovací stání navržené v roce 1985 bylo v roce 2000 již příliš úzké, a stání postavené v roce 2000 nebude dostačující již v roce 2020, přestože je širší. Jestliže nic neuděláme a tato tendence bude dál pokračovat, začnou se s problémy nejdříve potýkat starší parkoviště a v budoucnu pak parkoviště novější.

Ve zkratce to znamená, že si jako uživatelé stěžujeme na úzká parkovací místa, ale jako spotřebitelé se dožadujeme větších vozidel. Souhrnně lze říci, že zvětšování automobilů podle všeho není podmíněno změnou skutečných potřeb kupujících, není dobré z hlediska životního prostředí a větší auta mají při pohybu po městě více problémů. Další problémy na ně čekají na parkovištích. Má tedy smysl trend zvětšování automobilů zvrátit? Myslím, že ano.